Jedno slovo → přátelství a také láska

1. listopadu 2012 v 18:31 |  Téma týdne
Jediné slovo - ahoj. Tím to vše začalo.
Bylo krásné slunečné odpoledne, když jsme se sestřenkou vypadly z nudného prostředí u babičky. Jako vždy jsme si to štrádovaly do vedlejšího městečka. Za fajn lidma, které jsme znaly tak krátce, ale připadalo nám, že je známe strašně dlouho. Rozuměly jsme si s nimi více, než po dlouhých letech strávených s někým u nás. Dlouho jsme se toulali po městě, než Jirka, jeden z našich nových kamarádů, řekl, že musí jít na fotbal. V holkách se probudila skrytá energie a celé nadšené navrhly, že se na ně půjdeme dívat. Samozřejmě jsme souhlasily. "Těch krásných kluků, co tam uvidíme.." pomyslely jsme si. Byli tam opravdu fešní chlapci, ale já fotbalisty moc nemusím, protože jsou většinou pěkně namyšlení. No co, koukat se na ně můžeme. :) Po nějaké době předvádění měli přestávku, Jirka si za námi přišel sednout a spolu s ním šel jeden kluk - Patrik, ale ten si sedl trochu jinam, k nějakému klukovi, co seděl kousek od nás. Sestřenka na něj pořád nějak divně zírala, až se zvedl, přišel k nám, usmál se (snad přímo na mě ) a řekl nesmělé "Ahoj". Také jsme ho pozdravily, já pořád nechápala, kdo to je, ale sestřenka se ho bleskově zeptala, jestli je to ten, se kterým jsme se o Velikonocích potkali v jiné vesnici poblíž babiččiny chalupy. Samozřejmě, že řekl "ano", byl to on a už to konečně docvaklo i mně. Přisedl si k nám, začali jsme si povídat a domluvili se na příští den. Když jsme druhý den opět přišli, už nás všichni čekali na náměstí i s Páťou. Opět jsme se poflakovali po městě, prolézali různé kouty až jsme k večeru došli na starý seník. Bylo tam spoustu místa, ale v seně a to se nám moc nelíbilo, takže kluci přinesli madrace, které se tam váleli a poskládali jsme se na ně. Byly jen 3, tak jsme se museli trochu smrsknout. Já schytala místo u dvou kluků - u Páti a Matese. Mates si nás moc nevšímal, tak jsme se s Páťou bavili sami. Pořád jsme se provokovali, šťouchali, lechtali.. Bylo to fajn. :) Když nastal den odjezdu, strašně jsem brečela při loučení s Páťou, asi jsem se do něj zamilovala. Druhý den mi napsal, že mě má hodně rád a že nejspíš víc, než jako kamarádku. Rozbušilo se mi srdce. Na jednu stranu jsem byla strašně šťastná, ale na druhou smutná. Babiččina chalupa je totiž pěkný kus od mého bydliště a jezdíme tam tak 3× do roka, takže šance na vztah nebyly moc veliké. Samozřejmě, že jsme zůstali jen u smsek, ale i za to jsem ráda. Teď se tam můžu o to víc těšit a vím, že se nikdy nebudu nudit. :) Jsem ráda, že za námi ten den přišel.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 hagridihratkysestiflercimcapem hagridihratkysestiflercimcapem | Web | 1. listopadu 2012 v 18:44 | Reagovat

velmi působivé...

2 chs-animal-love chs-animal-love | E-mail | Web | 1. listopadu 2012 v 18:47 | Reagovat

Tak úžasně napsané... Tak úžasný příběh..Přeju Vám to :)

3 oojane oojane | 1. listopadu 2012 v 19:05 | Reagovat

Moc děkuju :)

4 Kejt Kejt | Web | 1. listopadu 2012 v 19:35 | Reagovat

Heh, mám kamaráda ve Švédku a kamarádku Finku, věž mi že jde , aby vztah na dálkuišel.:) Jen musíte oba chtít, bavíc když teď máme Skype, Facebook a jiné další vymoženosti, není problém.
Přála bych ti, aby ti to vyšlo :)

5 oojane oojane | 1. listopadu 2012 v 19:51 | Reagovat

[4]: Vím, že to jde, ale je to složitý a on je tak jednou týdně na fb, ani to ne, takže bysme museli komunikovat jen přes mobil a to by se asi rodičům moc nelíbilo. :D Děkuju :)

6 kapkapovidek kapkapovidek | 1. listopadu 2012 v 19:54 | Reagovat

úžasné moc vám to přeji prostě skvělé:)

7 nadenka nadenka | E-mail | Web | 20. května 2016 v 22:33 | Reagovat

miluju hudbu a mam radši klusi než holky protože holky  mluvějí jen o klukach ja no ajtom nejsem  :D ....Nedna holka mi skaziola život přebrala mi kluka aniž by toho kluka ona znala libala se snim a řekla mi že ho miluje ...Tajto muže udělat jen kur** :p

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama