Říjen 2013

Středa, 30. října

30. října 2013 v 18:50 Deníček
Mhm, dneska se přímo příšerně nudím. A to jsem vstávala až v 10, místo v obvyklých 8 hodin. Připravovala jsem si nějaké věci do školy. Se spolužačkou (nejlepší kámoškou) máme mít takovou menší prezentaci bank v Pardubicích, takže jsem si prohlížela a rovnala různé brožury. Dodělávala jsem si úkoly, kterých nám zase nahrnuli spousty na těch pár volných dnů, abysme se nenudili, ale jelikož jsem si téměř vše udělala už v sobotu, tak jsem stejně neměla co dělat a nuda byla ta tam. Po poledni přijel přítel, ale byl tu jen hodinu, takže nic extra. Naštěstí ve 2 h přijela mamka z práce a alespoň jsem měla s kým mluvit, dokud neusnula. Ach jo. Tak jsem si teda vytáhla knížku, na kterou mám mít referát. Čtení knížek mi opravdu nedělá problém, ba naopak, ale tahle.. Něco jako povinná četba, která má 370! stránek. Fuj tajbl. Doufám, že alespoň bude co číst.


Myslela jsem, že na dnešek budu mít moc učení, ale nakonec to všechno nějak zmizelo. Měla bych se učit matematiku, ale stejně ji nechápu, takže mi to přijde zbytečné. Zítra píšeme z němčiny, kterou snad ovládám, takže na tu jsem se moc neučila a pozítří ta matika a statistika. Tak mi prosím držte palečky, ať to nějak sesmolím. :)

Domácí mazlíčci

30. října 2013 v 12:26 Fotografie
Mám strašně moc ráda zvířata, hlavně ty naše, takže jsem se rozhodla sem dát nějaké ty fotky. :) Tak se pokochejte. :D

Naše úžasná nalezenkyně Micinka.


Trouba Baron.


Další nalezenkyně Lussy (já vím, píše se to jinak, ale tímhle způsobem se mi to líbí nejvíce).


Teď by zde měl být Pufík (malý kocourek), ale jeho fotku ještě bohužel nejspíš nemám, nebo se mi někam schovala.

Takže rybičky :D ty moc nešly vyfotit, ale aspoň něco.


Kuřátka, ze kterých už jsou velké slepice, ale ty nejsou tak kouzelné.


Mamka, když jednou dělala kapra.


Dvě kozy na zřícenině Helfenburk.


Přítelova úžasná Kettynka (se mnou :D)


A nakonec naši miláčci pohromadě se zvířetem Oldou (můj brácha).


Špatné básně

29. října 2013 v 19:22 Blbosti
Slovní míchanice

Koleje pokryté sněhem,
Rybníky pokryté ledem.

Malé děti chvějící se chladem,
znásilněné dívky chvějící se studem.

Hluboké studny bez vody,
spousta lidí bez svobody.

Ženatí muži s cizími ženami,
turisté s cizími měnami.

Co je to naše zázemí?
Jaké to vše má znamení?



Psaní

Píšu z nudy, píšu bludy,
ať chodím tudy či tudy.
Píšu různá psaní,
že ten chlap nemá na ni.
Píšu ve dne v noci
a psi vyjí v kotci.
Napsat něco dobrého
ne, to se nehodí do nápadu mého.

Slováci

29. října 2013 v 19:09 Téma týdne
Slováci, to jsou naši sousedé a bývalí bratři. Ti, které znám mi přijdou milí a vtipní. Být to podle mě, tak se Československo nikdy nerozdělí. Myslím, že by to bylo lepší a měli bysme i více možností. Nechápu, že na Slovensku mají normálně české pořady, ale my slovenské musíme mít nadabované. Proč? Proč Slováci mohou umět česky, ale my, hloupí Češi, musíme být pořád za ty hloupé, kteří skoro neumějí téměř stejným jazykem. Také mě štve, když se třeba hraje hokej (MS) a Češi je začnou pomlouvat a jsou hnusní. Tady se projevuje naše ješitnost. Slováci také občas nejsou zrovna nejmilejší, ale myslím, že jsou na tom pořád lépe než my. Moje babička byla Slovenka, takže mám třeba i nějaké ty geny a každopádně tam mám příbuzné. Což mě štve, protože jsem tam ještě nikdy nebyla. Ach jo.. Snad se tam někdy podívám. :) Takže můj názor na Slováky je jednoznačně kladný, i když toho o nich tolik nevím, ale přeci jen jsou to lidé jako my. A nebyla bych proti znovusjednocení.


Blog

28. října 2013 v 20:15 Blbosti
Dneska jsem se konečně pokusila o mírnou změnu blogu. Mám ho už dost dlouho a zkrášlovala jsem ho snad jen jednou nebo dvakrát. Takže jsem si řekla, že by to nějakou tu změnu chtělo. Sice mi to dost dlouho trvalo a na něco jsem nemohla přijít, ale nakonec díky dobrým rádcům jak na blogu, tak na youtubku jsem to zvládla a jsem zatím spokojená. Uvidíme, jestli mi to bude vyhovovat ještě za týden. :D Byla bych ráda za váš názor.

Sváteční zábava

28. října 2013 v 15:31 Fotografie
Nejdřív jsme s miláčkem a mamkou dělali dýni. Přemluvila jsem je, protože mi ty staré zvyky chybí. Dalo to práci, ale s výsledkem jsme spokojení. :)

Prý nejdřív smrděla ...



... Ale pak se do ní zamiloval. :D


Museli jsme se s ní oba vyfotit. Náš nejpovedenější výtvor. :D


A když jsme měli dýni hotovou, tak jsme se rozhodli, že k těm podzimním zvykům přidáme další. Pouštění draka. Ani nevíte, jaká to byla sranda. A také jak bylo těžké dostat ho tam nahoru, ale když už se to povedlo, tak to šlo dobře. :)


Volby

21. října 2013 v 18:44 Téma týdne
Velmi by mě zajímalo, jak je to s lidmi na blogu. Jestli také budete mít tak rozdílné 'oblíbence' nebo bude nějaká strana převažovat. :) Do komentářů můžete psát, proč byste někoho volili a proč ne.

(Anketa pod článkem)

Prokrastinace

18. října 2013 v 22:25 Téma týdne
Prokrastinaci dnes zná snad každý i pod tímto pojmem, ale kdyby náhodou ne, tak je to vlastně totožné s leností. Často prokrastinuji jako každý, ale myslím, že o něco méně než někteří jedinci. Například bych si nikdy na ráno nenastavovala více budíků než dva (ten druhý mám jen pro případ, že by první nezazvonil). Vždy musím vstát na první, jinak bych potom nemusela vstát nikdy. Nebo když se mám učit, tak jdu hned a ne, že si řeknu, že se na to podívám večer, pak je z toho ráno a nakonec vše naháním před přestávkou. Ale naopak jsem strašná třeba v tom, že se nedonutím sportovat. :X Chtěla jsem běhat, cvičit a kdo ví, co ještě, ale nějak to nejde. Nemám moc času, ale čas je někdy pouhou výmluvou. Můj přítel si dokonce koupil knihu Konec prokrastinace, ale stejně se u něj nic nezměnilo. Takže nemusíte mít žádné knihy a příručky, abyste přestali být líní. Je to o tom člověku. Když chcete, tak to dokážete. Když nechcete, budete pořád stejní. Kéž by se té naší České republice chtělo skoncovat s oddalováním všech činností na dobu neurčitou = nikdy. Všem by nám to jen prospělo. :)

A tady je obal té knížky :)

Praha

12. října 2013 v 18:34 Téma týdne
"V Praze je blaze, ale hlavně draze!" Celkově mám Prahu strašně ráda, ale nemám moc možnost se tam dostat. Sice bydlím "jen" 100 km odtamtud, ale přesto to není tak lehké. Ale když už se mi naskytne ta možnost, tak jsem ráda a jedu hned. Dřív jsme tam jezdili se ZŠ snad každý rok. Nikdy jsem nebyla zrovna zapálená návštěvnice divadel, ale do Prahy jsem musela jet pokaždé. Byly to opravdu kvalitní představení a po nich jsme vždy měli rozchod po Václaváku, což se líbilo každému. Ať už jsme šli do Mekáče nebo obchodů s oblečením, vždy jsme se zde zabavili. Je to strašně velké město, takže si tu přijde na své každý. Památky jsou tam krásné a nákupní domy také, ale bydlet bych v tak velkém městě se strašně velkým množství lidí nejspíš nechtěla. Možná by to mohlo být zajímavé, pořád tam něco jezdí (tramvaje, metra..), když máte štěstí, můžete potkat slavné lidi, nejspíš je tam i lepší možnost sehnat volné pracovní místo, ale ten ruch velkoměsta mě netáhne.
Nejvíce mě však zarazilo, když jsme se v angličtině učili o Praze a já zjistila, že o ní skoro nic nevím. To jsem opravdu čučela. Takže bych se tam chtěla někdy podívat na celý den nebo možná radši ještě dýl, abych si stihla vše pořádně prohlédnout a zkusila nakouknout do života tamějších lidí.


Introverti

5. října 2013 v 21:04 Téma týdne
Introvert - člověk jako každý jiný. Občas mám takový pocit, že mezi ně patřím, ale jsou to jen nějaké dny bez nálady a schopnosti komunikovat s jinými lidmi. Pak ale přijdou dny, kdy jsem totálně otevřená všemu a všem. :D Mám kamarádku, která do téhle skupiny jisto jistě patří a má to docela těžké. Nikomu se s ničím nechce svěřovat a když už ji k tomu dokopu, tak to z ní leze jak z chlupaté deky. Alespoň, že ke konci se konečně rozmluví a můžu jí pomoct. Nevím, jestli to tak má každý, nebo je každý úplně jiný. Ale to první mají společné. Také se s nimi podle mě moc lidí nechce bavit, protože se musejí pořád snažit, aby s nimi prohodili nějaké to slůvko. Nevím, proč jsou takový, nejspíš mají nějaké problémy doma a podobně. Samozřejmě, že s nimi může být velká stranda jako s jinými, jen si k nim prostě musíte najít cestu a hned na ně nekašlat. :)