A pak to přišlo

14. listopadu 2014 v 14:18 |  Téma týdne
Můj blog začal celkem pochybně. Články jsem sice nikde nestahovala, občas jsem se pouze inspirovala, ale přesto nebyly komentované. Byly totiž nudné. Psala jsem proto, abych něco napsala a to zpravidla na téma týdne (i když to se teď moc nezměnilo :D). Chtěla jsem blog, abych se naučila lépe psát na zadané téma. Vždycky jsem chtěla být spisovatelka jako většina blogerů. Teď už vím, že si musím najít něco reálnějšího. Když vidím, kolik je tady nadaných lidí, kteří si myslí, že se stanou spisovateli a nedaří se jim, tak už vím, že mám smůlu. Ale o tom tenhle článek není. Dřív jsem sice články psala, ale nečetla jsem ostatní blogy, nepsala komentáře a tudíž se ke mně asi nikdo nemohl dostat, i kdyby chtěl (což by v té době asi ani nikdo nechtěl).

Blogovat jsem začala teprve nedávno. Bylo mi 16, což znamená, že bych nemusela psát takové ty trapné články o jedné větě a ještě k tomu nesmyslné. Taky bych nemusela mít v článcích tolik chyb a mohla bych už být trochu víc objektivní. Ono to ale nezáleží jen na tom, jak člověk dokáže napsat něco na nějaké téma. Postupem času jsem pochopila, že se musím zaměřit na věci, které zajímají ostatní a ne jen mě. Původně měl být můj blog deníček + články na TT. Když jsem napsala svůj první deníčkový článek, byl šíleně dlouhý a asi nebyl ani moc zajímavý, že si ho nejspíš nikdo nepřečetl dokonce (jestli někdo vůbec začal). Nepoužívala jsem oddělovač, ba ani odstavce. Byl to tedy sáhodlouhý text. Design jsem měla taky jako pro dítě ve školce, ale chtěla jsem jen psát.



Jsem ráda, že jsemuž trochu pochopila podstatu blogu a vzala si rady od zkušených blogerů. Nejspíš to teď zní tak, že píšu jen proto, abych měla komentáře. Ale kdo by zveřejňoval svou tvorbu, aniž by čekal, že si to někdo přečte? Kdybych chtěla psát jen sama pro sebe, tak můžu psát do wordu a nechávat si to v počítači anebo klidně na blog, ale nechávat články v rozepsaných. Takže ano - trochu prahnu alespoň po nějakém komentáři.

Nevím, jak se to stalo, ale na konci těchto prázdnin to přišlo. Začala jsem mít komentáře a na mě to bylo dost komentářů! Nejspíš se po blogu potulovalo hodně lidí, protože nebyla škola a tak bylo spoustu času na blogování. Nevěřila jsem svým očím, když se za týden objevilo 10 komentářů u mého článku, natož když se jeden dostal do výběru na TT. Byla jsem za to moc ráda a jsem vděčná vám všem, kteří na můj blog zavítáte, zanecháte komentář a dokonce se občas vrátíte. Nebýt vás, nedonutila bych se napsat ani na to téma týdne jednou za týden, natož nějaké články ze své mysli (které jsou ale v hojném množství stále v rozepsaných).
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 MaddyHarry MaddyHarry | Web | 14. listopadu 2014 v 15:35 | Reagovat

Nevěš hlavu s tím psaním. Stále můžeš být spisovatelkou - když jí může být i E.L. James... tak ty taky! :)
Ty začátky jak popisuješ potkali asi většinu - blog jako deníček atp. Každého blogera potěší, když jeho článek má jakoukoliv odezvu a komentáře dokáží člověka nejen potěšit ale motivovat k tomu aby psal dál. :)

2 Infinity Infinity | Web | 15. listopadu 2014 v 21:26 | Reagovat

Tvůj blog totiž stojí na návštěvu a za to, aby tu bylo spousta komentářů. Ty píšeš krásně, máš vytříbený styl psaní a dokážeš svými články zaujmout své čtenáře. Takže si myslím, že je klidně možné, že jednou být spisovatelkou můžeš, svého snu se rozhodně tedy nevzdávej! :)
A třeba to tě to potěší, ale zmínila jsem tě v mém nejnovějším článku. :)

3 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 15. listopadu 2014 v 22:15 | Reagovat

[1]: :D :D Tak... teď mi díky tobě došlo, že pravda, s takovou konkurencí může být spisovatel každý! :D

Jo, nečíst ostatní je docela častá chyba. Kupodivu začínající blogeři málo obchází ostatní s tím, že by je opravdu četli, a pak se diví. Ale už ses rozjela a máš dobře našlápnuto.

4 Kika Kika | E-mail | Web | 15. listopadu 2014 v 22:32 | Reagovat

Musím říct, že na blogování je kouzelné právě tehdy, když člověk má i nějakou zpětnou vazbu, když se stane součástí té komunity. Nikdy nezapomenu na první komentář, byla jsem tak vykolejená (ještě na jiném blogu - že jsem se bála i odpovědět :D :D)

Pokud po spisovatelské dráze toužíš, nevzdávej to. Ono je to jako s blogem - první články jsou takové nic moc a na každém dalším vidíš ten úžasný pokrok na sobě (i kdyby to mělo být to rozdělení textu do odstavce!) Těším se na tvou první knihu!

5 Sarah Sarah | Web | 16. listopadu 2014 v 12:04 | Reagovat

Hezky jsi to napsala.. A jestliže jsi psala tak, jak teď říkáš, tak jsi asi udělala velký skok dopředu! :D :)
A proč bys nemohla být spisovatelkou? :) Jako samostatnou práci asi ne, ale takhle si přivydělávat.. to by nebylo špatné přece :)
Každý píše blog pro komentáře, nevím, proč si to někdo nechce přiznat :) Já třeba když dělám recenze na knihy, tak to určitě nedělám pro sebe. Chci sdělit ostatním, co si myslím. A chci, aby mi i ostatní sdělili, co si myslí oni.

6 Lizzie Lizzie | Web | 16. listopadu 2014 v 16:20 | Reagovat

Vlastně úplně souhlasím s ostatními komentáři :) Na tvůj blog chodím moc ráda, jsem ráda za každý tvůj nový článek :)

7 Janča Janča | E-mail | Web | 17. listopadu 2014 v 14:28 | Reagovat

[1]: Tak to děkuju. :D
Přesně tak, kdyby nebyla odezva, nebyla by motivace a nikomu by se psát nechtělo jen tak nazdařbůh.

[2]: Jsi moc hodná, tolik chvály si ani nezasloužím. :) A děkuji i za zmínění v tom článku, potěšilo to. :)

[3]: Ono já jsem ze začátku možná ani čtenáře nechtěla, jen jsem chtěla psát, tak jsem nikoho neobcházela ani s těmi otravnými "reklamami".

[4]: Vůbec se ti nedivím :D já se občas zarazím ještě někdy i teď, že mi článek okomentoval nějaký známý bloger, nebo že ke mně chodí oblíbení blogeři jako jsi třeba ty a většinou mé články chválí, to je strašně hezké vždycky. :)
Je fakt, že kdybych se rozjela, tak by to třeba šlo. Tak uvidíme, jednou třeba budu spisovatelka a pošlu ti svůj první výtisk. :D

[5]: Děkuji! :)
Máš pravdu, že jako přivýdělek by to mohlo být víc než dobré. Až budu spisovatelka, tak vám dám všem vědět. :D
Ono někteří blogeři kritizují ostatní, že píšou jen proto, aby měli komentáře, ale přitom oni jsou ti, kteří jich mají nejvíc. S těmi recenzemi by to vlastně ani jinak nešlo. Proč bys to psala pro sebe, když ty jsi tu knížku už četla.

[6]: To mě moc těší, děkuju Lizzie. :)

Ještě jednou moc děkuju vám všem. Většina z vás patří mezi ty, díky (a kvůli) kterým vlastně píšu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama