Prosinec 2015

Čerti v obchodě

6. prosince 2015 v 14:19 Deníček
Nevím, jestli je to nějaká tradice, nebo to někoho prostě jen napadlo, ale ve středu mi volala vedoucí, ať si na pátek připravím čertovský věci. Jako trošku mě to zarazilo, protože žádný takový věci nemám. Co vám budu povídat.. Já a převlíkat se za něco? Nenene. Jednou jsem na vesnici chodila za anděla, ale to jsem byla ještě blondýna a všechno jsme měli zařízený, stačilo se do toho jen navlíct. Žádný shánění, žádný zařizování, žádný vymejšlení. No, nakonec mi řekla, že teda stačí černý oblečení a rohy. Hm, to mi fakt pomohlo. Černý jsem našla jenom kalhoty a obyčejný tričko z adapťáku (4 roky zpět), takže to by asi nešlo. Naštěstí má moje úžasná maminka ráda černou, takže mi nějaký tričko půjčila a abych tam nezmrzla, tak jsem si koupila černej svetřík (kterej potřebuju už asi půl roku a furt se nějak nenašel). Paráda, oblečení mám, ale co rohy? Obepsala jsem asi 10 kamarádek, jestli nějaký nemaj. Půlka neměla rohy, půlka neměla čas. Pak mě napadlo, že já jdu na ranní a kámoška na odpolední, tak by mi je mohla půjčit. No jo, jenže ve čtvrtek jsme jeli do školy i ze školy v jinou dobu a v pátek ráno kvůli mně nechtěla vylejzat z postele dřív. Chvíli trvalo, než se to vyřešilo, ale rohy nakonec byly taky.

Když jsem přišla do práce, nevěřila jsem svým očím. Všude byly čerti a dokonce jeden a půl anděla (ta půlka je proto, že asi málokdo poznal, že je to anděl). Všichni byli úplně zamaskovaný, měli takový ty chlupatý čertovský kabáty, červený doplňky a někdo měl dokonce paruku se zabudovanýma rohama. A pár z nich mělo i ocas! Někteří se dokonce pokusili o kopyto, to bylo hodně zajímavý a vtipný. :D Většinou to měli tak, že jedna bota byla rovná a druhá s podpatkem, jedna paní ale někde sehnala kopyto z krávy a přilepila si ho izolepou z vrchu na nohu. Chodila dost zvláštně, ale bylo to parádní. Ředitele nenapadlo nic jinýho, než si nás všechny hezky vyfotit, takže nás odvedl od práce a na pokladně zůstala jedna prodavačka, to museli být zákazníci nadšený.

Pár lidí se sice divilo, proč jsme 4. prosince převlečený, když se přece chodí až zítra, ale spoustě lidem se to strašně líbilo. Pořád nás chválili, jak nám to sluší a že by nás nepoznali. Některý děti se bály, jiný se smály. Občas přišli rodiče bez dětí a říkali, že je škoda, že to nevěděli, protože by vzali svoje prcky, který zloběj a bojej se čertů, takže by si zasloužily postrašit. Na konci mojí směny přišla nějaká paní, která si sedla ke stolku, kde s dětma vybarvovala omalovánky, který dostaly od anděla za to, že řekly básničku. A taky dostávaly bonbónky. Byla to docela fajn akce, i když jsem cítila černou barvu na obličeji až do večera. :D