Červenec 2016

Těžký život s dlouhými vlasy

10. července 2016 v 21:44 Blbosti
1. Pořád vám někam lezou.
2. Máte je v každém druhém jídle - ať už spadlé, nebo namočené.
3. Když nejsou náhodou v jídle, tak je máte v puse (takže to vyjde nastejno).
4. Kamarádi vás za ně rádi tahají.
5. Taky vám je rádi cuchají.
6. Ti hodnější na ně jen šahají a zkoušejí, jak ne/jsou jemné, pevné atd.
7. Ti nejhodnější vás po nich hladí (což prý někomu taky není zrovna příjemné).
8. Někteří zkoumají, jestli máte stejnou barvu po celé délce.
9. Často se vám někde zaseknou (nejčastěji v zipu u bundy/mikiny).
10. Když fouká vítr, máte je všude.
11. Máte je všude, i když vítr nefouká. Stačí pohnout hlavou.
12. Tím všude myslím hlavně pod oblečením všeho druhu.
13. Často vás někde lechtají (všude).
14. Bohužel lechtají i ostatní a to hlavně v nejméně vhodných chvílích. A taky jim lezou do pusy.
15. Ostatní si stěžují, že je jimi mlátíte. (Jako vážně?)
16. Občas se bojíte, že se vám zamotají třeba do větráku, fénu atd.
17. Než je vytaháte z hřebenu, trvá to věčnost. Proto to spousta holek nedělá a potom už nikdy nepoznáte, které jsou vaše a které kamarádky.
18. Může se stát, že jimi ucpete umyvadlo/vanu.
19. Válí se na zemi VŠUDE.
20. Když vyndáte oblečení z pračky, už není špinavé, ale obalené vlasy.
21. Někteří si je "půjčují" a zkoušejí, jak by s nimi vypadali.
22. Nechápou, proč se češete několikrát denně/skoro nikdy. Když to několikrát nepročešete, máte je zacuchané. A když jsou zacuchané, nechce se vám je česat nikdy.
23. Všichni obdivují dlouhé copy, ale nikdo neví, jak dlouho se s tím se**te. A co teprve, když se několikrát nepovede.
24. Někomu vůbec nesluší culíky, ale co na plat, když ty vlasy potřebujete zkrotit.
25. Občas se někdo zeptá, jestli přes ně vidíte.
26. A potom zkouší, jestli je přes ně vidět.
27. Když si je barvíte, občas jsou i tři barvy málo.
28. U kadeřnice zaplatíte za jakýkoli úkon majlant.
29. Někteří vám závidí, jiní vás nechápou.
30. Ale když si je chcete ostříhat, všichni vám to zakážou.

Nějaká ta slátanina po půl roce

8. července 2016 v 21:47 Deníček
Ahojte, vítám vás na mém zapovězeném blogu. Už jsem myslela, že sem nikdy nic nenapíšu. Taky byste to řekli, co? Když mám poslední článek vložený před půl rokem. Ale to možná ještě není tolik, někteří říkají, že si musí dát od blogu pohov třeba na rok. Jenže nejhorší na tom je, že mně to psaní ani nechybělo.. Prostě nebyl čas psát, nebyl čas na to myslet a tak nějak jako by to ani neexistovalo. Znáte to, ne? Když na něco kvůli nedostatku času nemyslíte, protože přemýšlíte o jiných - důležitějších věcech a najednou jako by ta původní věc už neexistovala (nebo člověk). Kéž bych to uměla udělat u jiných věcí než je blog. Ale ten blog se mi skoro nemá jak připomenout, kdežto ostatní věci (lidi) bohužel jo.

Ale abych přešla k původnímu popudu psaní tohoto článku. Nějak jsem vám prostě chtěla sdělit, jak to se mnou teď vypadá. Ono je možná dobré si dát nějaký ten čas pauzu a potom vidíte, co všechno a jak moc se změnilo. Včera jsem si četla článek, kde jsem psala, jak skvělý byl rok 2014 a že 2015 bude určitě ještě lepší. No, tak to jsem byla docela mimo. Ten rok 14 byl zatím fakt nejlepší, bych řekla. Jasně, třeba tenhle rok jsem dokázala něco víc než minulé roky. V roce 15 jsem dokázala něco víc, než v tom předchozím. Ale spousta krásných věcí z roku 14 skončila, nebo se neopakovala. A když jo, tak to nebylo tak intenzivní a skvělé jako v TOM roce. A taky ten článek vyzařuje štěstím a spokojeností, což v mých ostatních článcích postrádám (i v tomhle). Možná by mě někdo měl naučit mít ráda to, co mám. Nebo dostat něco, co by mě udržovalo ve stavu štěstí. Ale abych pravdu řekla, můj život není vůbec špatný. :)

Tenhle rok se událo dost zajímavých věcí a to je teprve v půlce, takže si myslím, že to zase tak marný není. Ale na druhou stranu se staly i takové věci, které mě dost položily. Ty se ostatně staly hlavně v minulém roce. Tak nějak nevím, jestli o nich chci psát. Jasně, že by to bylo fajn.. jak pro mě (vypsat se z toho), tak pro vás (pro pochopení), ale asi si to zatím nechám pro sebe. Chci, abych tu měla další článek, ze kterého bude vyzařovat víc pozitivismu než negativismu. Což znamená, že bych si neměla stěžovat, že byl rok 14 lepší než například tenhle, sakra!